Jdi na obsah Jdi na menu
 


Výskyt

16. 1. 2009

Pro čtenáře, kteří se blíže nevěnují ptákům, si nejprve stručně představme tohoto dravce. Je velký jako káně, ale má delší a užší křídla. Jeho hlavním znakem je však dlouhý, hluboce vystřižený ocas. Toto vykrojení zůstává patrné i při širokém rozevření. Podobně jako luňák hnědý často a vytrvale krouží. V době hnízdění se ozývá mírně naříkavým voláním s kolísající výškou tónů.
     Naší republikou protahuje, v poslední době též zimuje i ve skupinách a řídce i hnízdí. Luňák červený obývá rozmanitou otevřenou krajinu a i podle dosavadních zkušeností z Českého ráje je na rozdíl od luňáka hnědého jen minimálně vázán na vodu.
     Jak uvádějí K. Šťastný, Vl. Bejček a K. Hudec v nedávno vydaném Atlase hnízdního rozšíření ptáků v České republice, tento dravec se k nám vrátil přibližně po sto letech. V roce 1976 bylo prokázáno první hnízdění na jižní Moravě, v roce 1979 vyhnízdil poprvé v Čechách u Horažďovic a ve stejném roce též u Hluboké nad Vltavou. Početnost tohoto druhu postupně narostla v České republice k 70–100 párům v letech 2001–2003. I přes pozitivní vývoj je luňák červený stále vedený jako kriticky ohrožený druh. Je tomu tak i proto, že koncem 20. století došlo v dříve silných populacích ve Španělsku, Francii, Německu k poklesu, takže evropská populace je hodnocena jako mírně ubývající.
     V souladu s vývojem v České republice se vyvíjela situace také u nás v Českém ráji. V knize Ptáci Českého ráje z roku 2000 uvádíme, že v Českém ráji dosud nebylo hnízdění prokázáno, ale poměrně pravidelně zde tento druh protahuje a v 90. letech přibývá pozorování v hnízdním období. V roce 1994 byl pozorován pár s mladým ptákem mezi Bosní a Lhoticí a v roce 1995 luňák červený údajně vyhnízdil u Kněžmostu a vyvedl dvě mláďata. Tolik stručně z historie, známé k roku 2000. Podle stále častějších pozorování a z pohledu nově nabytých zkušeností z počátku třetího tisíciletí nelze vyloučit, že luňák červený hnízdil v Českém ráji již před rokem 2005, který bereme jako rok prvního prokázaného hnízdění.
     Nálezu hnízda autorem tohoto příspěvku předcházela pozorování páru luňáků 22. dubna 2005 a pak již jen jednoho lovícího ptáka počátkem května, obojí do 3 km od později nalezeného hnízdiště. Pak následovala stále častější pozorování luňáka, lovícího na jetelovém poli. Není bez zajímavosti, že i přes opakovaná setkání s luňákem na zmíněném poli a jeho výpady na kořist na zemi se ani jednou nepodařilo ho spatřit s kořistí a při opakovaném odletu v jednom směru. K cíli nevedlo ani pozorování z jiných stanovišť, ani kontrola vytipovaných lesních porostů. Jak to tak bývá, k nálezu hnízda pomohla z větší části náhoda.
     Již v pokročilém létu 21. července 2005 jsem při cestě autem zastavil na místě s dobrým výhledem. Po chvíli jsem spatřil dravce, „stojícího“ ve vzduchu proti větru. Pro velkou vzdálenost a nepříznivou polohu jsem jej přesně nedokázal určit. Přesto či právě proto jsem přejel na další bod, blíže místu předchozího pozorování, a z původně neurčeného dravce se stala káně lesní. Vzápětí jsem však spatřil dva jiné podezřelé dravce spolu, opět v silném větru a nepříznivé poloze na určování. Po dlouhých minutách nejistoty i jistého napětí při pozorování se jeden z nich lehce naklonil na bok a já jsem spatřil vykrojený ocas. Oba luňáci pak zapadli do lesa, kde jsem nedlouho po rozhodujícím pozorování našel vlastní hnízdo.
      Bylo na staré, mírně nakloněné borovici lesní, asi 12 m vysoko, jen mírně odsazené od kmene. Již zpovzdálí bylo vidět, jak z velice chatrného a nízkého hnízda visí nemalý kus igelitu. Při dalších kontrolách jsme nacházeli na zemi pod hnízdem další syntetické materiály včetně vytvarovaného kusu izolační pěnovky.
     V dotčeném nevelkém lesním porostu o stáří asi 100 let převažovaly borovice lesní, ale rostou tam i bříza, smrk, modřín či topol osika. Hnízdní strom stál na mírném svahu se západní až jihozápadní expozicí (v nadmořské výšce asi 350 m n. m.) v blízkosti světliny s břízkami, která nejspíše sehrála důležitou roli při konečné volbě umístění a využití hnízda z hlediska příletu, odpočinku i úpravy kořisti. Z ní byl zjištěn holub domácí a potkan. V hnízdě byla dvě vzrostlá a dobře opeřená mláďata. Ta byla poněkud překvapivě zastižena v hnízdě pak ještě počátkem září. Lovícího ptáka z tohoto páru jsem zaznamenal nejdále 6 km od hnízda.
     V roce 2006 bylo hnízdo kontrolováno opět pouze ze země, ale situace se oproti minulému roku změnila k horšímu. Ptáci byli spatřeni na hnízdišti a hnízdo bylo viditelně přistavováno. Jeden čas také na zemi přibývaly kousky nejrůznějšího, pro luňáka příznačného a již výše naznačeného materiálu. Ale samice sedící na hnízdě či mláďata na hnízdě nebyly pozorovány. A v neposlední řadě luňáci již nelétali a nelovili na výše zmíněném poli.
     Luňáci červení se však začali objevovat na jiném místě, snad shodou okolností opět asi 6 km vzdáleném od hnízdiště roku 2005. Ve středové vidlici na mohutné bříze našel Karel Broulík obsazené hnízdo, ale při výstupu k němu 27. června 2006 ho našel prázdné. Na kmeni zjistil znatelné stopy po drápech kuny, která se pravděpodobně stala příčinou zničení hnízda v době vajec či mláďat.
     V území navazujícím na Český ráj jsme pak s K. Broulíkem pozorovali v závěru července pět a při další návštěvě dokonce devět luňáků červených pospolu včetně dospělých ptáků. S velkou pravděpodobností šlo o dvě rodiny luňáků, kteří nejspíše vyhnízdili někde v okolí. Kromě těchto zjištění jsem pozoroval v roce 2006 jednotlivé ptáky také v širším okolí Českého ráje – u Bystré nad Jizerou a u Nové Paky. Zdá se že nárůst stavů luňáka červeného pokračuje. Obdobně jako u jiných organismů teprve čas ukáže, jak a kam až bude šíření s možnými výkyvy u tohoto dravce pokračovat.
     Luňák červený tedy rozšířil řady ptáků Českého ráje. Zařadil se ke 148 druhům ptáků, kteří zde alespoň jednou prokazatelně zahnízdili. Obohatil faunu našeho kraje také z estetického hlediska. V neposlední řadě sledování luňáka přispívá k dalšímu poznávání přírody Českého ráje a celé republiky.
     Za sebe mohu říci, že pozorování luňáka červeného v přírodě patří k nejkrásnějším a největším zážitkům v naší přírodě. Přestože krása, účelnost, inteligence a přizpůsobení je pro přírodu příznačné, luňák je dalším příkladem toho, jak také zvířata jsou skvěle vybavena. Luňák červený je obdivuhodným letcem a plachtařem. Měli jsme možnost sledovat ho zblízka v hezkém slunečném dnu, kdy lovil nad polem nebojácně pouze desítky metrů od nás. Svým chováním se viditelně odlišuje od našich ostatních dravců. Také z pozorování na hnízdišti mohu potvrdit i to, co píše náš velký ornitolog Josef Jirsík o luňákovi jako o snad nejmírnějším dravci, jakého si lze představit.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Blood pressure design

(AquofsMumGoono, 8. 10. 2018 7:49)

Poids est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent perseverent b gerer offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre determination bat, il pompe le sang a tous egards vos arteres a la flanerie de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/acheter-cialis-pas-cher-nantes/

Can you remain in effect the stress

(ABekspiest, 29. 7. 2018 20:05)

Pression arterielle est comment robuste votre sang pousse contre les parois de vos arteres lorsque votre coeur essence pompe le sang. Arteres sont les tubes qui transportent prendre offre sang loin de votre coeur. Chaque age votre coeur bat, il pompe le sang par vos arteres a la prendre facilement de votre corps.
https://www.cialispascherfr24.com/exemple-ordonnance-cialis/

luňák červený

(Jirka, 5. 4. 2017 20:48)

Po delší době byl opět spatřen na území Jílové u Děčína. Nezaměnitelný letec v prudkém větru.

Lunák červený.

(Jirka, 18,3,2016, 19. 3. 2016 22:17)

Viděl jsem ho u Chrášťan - Praha západ.
Myslím si, že se nelze splést podle ocasu a krsby na spodní straně křídel.

Tři luňáci na Karlovarsku

(Zdeněk, 20. 5. 2015 16:11)

V sobotu 16.5.2015 jsem viděl dopoledne i odpoledne tři luňáky červené
jak se v silném protivětru vznáší nad obcí Prohoř u Žlutic.
Jsou to nádherní dravci a mrzí mě že jsem je nestačil vyfotit.

luňák

(Andrea, 26. 4. 2015 15:34)

dobrý den prosím připište nějaké zajímavosti

Luňák

(Markéta, 22. 5. 2011 12:28)

Dobrý den,
chtěla jsem upozornit toho, kdo se zajímá o výskyt dravců nad naším územím, že u nás ve Varnsdorfu (sever Čech na hranici s Německem)se již třetí rok vyskytuje "Luňák", jenom nedokážu určit, jestli se jedná o červeného nebo hnědého. Objeví se vždy v květnu. Zdravím Markéta
Mail: markeeta.n@centrum.cz

Re: Luňák

(Jiří, 6. 7. 2011 16:38)

Už od loňska se objevuje u Nového Oldřichova (u Kamenického Šenova.) Krouží nad chalupou až mám strach, aby neodnesl kočku. Teprve dnes jsem vypátral, co je to za krasavce. Podle kormidla mám za to,že je to Luňák červený.

Re: Re: Luňák

( , 4. 12. 2014 21:17)

Dobrý den ,dnes jsem ho spatřil v okolí Brd ,u obce Lhotka u lochovic.Krásný dravec..

Luňák Červený

(sugic, 30. 8. 2012 8:24)

Dobrý den,
chodím často na ryby v Nové Vsi u Kolína a téměř pokaždé zde pozoruji množství dravců kroužících na obloze. Nejvíce je zde Motáků, kteří zde také hnízdí a již několikráte jsem zde pozoroval i Luňáka Červeného. Nádherný exemplář dravce.
M.S. sugic@seznam.cz

Luňák červený

(Jirka 29.7.2012, 29. 7. 2012 19:46)

Dobrý den,
již několik dnů jsem pozoroval neznámého dravce. Zjistil jsem, že se jedná o luňáka červeného. Jedná se pravděpodobně o osamělého jedince. Lze ho pozorovat při kroužení ve velké výšce nad územím
Jílového na Děčínsku.

Luňák červený

(Šárka, 4. 5. 2012 0:41)

Dobrý den,
pokud tyto vzkazy někdo čte,
pravděpodobně se v Hrádku nad Nisou právě nyní vyskytuje minimálně jeden ale spíše dva luňáci červení. Často tu nad námi krouží.